Les je nejlepší terapeut. Choďte do něj za každého počasí

Procházky v lese jsou pro většinu z nás příjemné. A nejen to. Mají dokonce léčivý efekt. Pokud byste chtěli zažít atmosféru lesa niterněji a intenzivněji než obvykle, můžete vyzkoušet japonské umění lesní terapie Shinrin-Yoku pod vedením vyškoleného průvodce. Nemusíte se přitom učit nic nového, stačí se jen “rozpomenout“ a jednoduše být jen tady a teď. 

Kolébkou lesní terapie je překvapivě Japonsko 80. let minulého století. V té době zde vrcholil ekonomický boom, což s sebou neslo obrovský tlak na Japonce pověstné svou pracovitostí a precizností. Spolu s hospodářstvím tak rostly i počty duševních nemocí a sebevražd. Vláda se rozhodla čelit tomu nejlepším možným způsobem. S nadsázkou by se dalo říci, že poslala lidi do lesa. Tehdejší ministr zemědělství, který zastával myšlenku, že lidé se mohou léčit z „technostresu“ pomocí přírody, přišel s konceptem přírodní terapie Shinrin-Yoku. A ukázalo se to jako výborný nápad.

Japonsko je sice jednou z deseti nejlidnatějších zemí světa, ale patří také mezi ty nejzalesněnější. Lesy pokrývají plné dvě třetiny území. Navíc Japonci mají k lesu blízko. Obě oficiální japonská náboženství, tedy buddhismus i šintoismus, ho považují za posvátné místo. Buddha podle tradice dosáhl svého probuzení v lese, pronesl svou první řeč v lese a také zemřel v lese. Vystresovaní japonští zaměstnanci léčbě pomocí Shinrin-Yoku naprosto propadli, dávno před tím, než její blahodárné účinky doložily vědecké výzkumy. Dnes se v Japonsku nachází na pět desítek akreditovaných lokalit se základnami pro lesní terapii. O její oblibě svědčí to, že ji alespoň jednou za život vyzkoušela více než polovina Japonců v produktivním věku.

Odpojit se od reality

Do Česka se myšlenka Shinrin-Yoku doslala díky stejnojmenné knize experta na lesní medicínu Dr. Qing Liho. O lesní terapii si ovšem nemusíte jenom číst. Můžete si ji vyzkoušet v praxi pod vedením zkušených odborníků. Jedním z nich je Aleš Pokorný, první certifikovaný průvodce lesní terapie v České republice. „Proč jít do lesa s doprovodem? Lidé považují přírodu spíše za kulisu k procházce nebo projížďce na kole,“ říká Aleš. I když vyrazíme do lesa sami, máme v kapse mobil a hlavou jsme u každodenních starostí. Většinou jdeme odněkud někam a přitom přemýšlíme, jestli nám neujede zpáteční autobus. To je důvod, proč má smysl vydat se do lesa s průvodcem, který člověku pomůže odtrhnout se od běžné reality. Průvodce není terapeut. Terapeutem je les,“ pokračuje.  Mým cílem je, aby si zájemci lesní terapii vyzkoušeli, absolvovali se mnou několik procházek a pak už pokračovali sami. Ale je fér dodat, že někteří lidé jsou schopni plnohodnotné relaxace v lese sami od sebe a zcela běžně to dělají, aniž by k tomu někoho potřebovali,“ dodává Aleš.

Jak probíhá lesní terapie?

Nejprve si povíme, co lesní terapie není. Není to pochodové cvičení, tréning, poznávačka ani soutěž o největší zážitek. Lesní terapie je velmi pomalá procházka v lesním nebo jiném přírodním prostředí, během níž průvodce nabízí takzvané pozvánky. První z nich mají za úkol probudit spící smysly, naladit se na zvuky, vůně a vzduch proudící kolem. Po pozvánce vždy následuje chvilka sdílení s průvodcem, případně s ostatními účastníky, pokud se jedná o skupinovou terapii. Sdílení má jasně daná pravidla. Mluví vždy ten, kdo má v ruce „mluvicí předmět“, což může být v prostředí lesa třeba klacík nebo šiška. „Jde o to, vyjádřit svoje bezprostřední pocity, upřímně a otevřeně. Anebo jen mlčet, pokud to tak cítíte. Není to zkouška ani soutěž v řečnických dovednostech. Žádná odpověď není špatně. Proto se účastníci terapie cítí tak dobře a svobodně. Mohou být sami sebou a nikdo je nehodnotí,“ říká Aleš. Když jsou smysly probuzeny, vydávají se účastníci terapie na velmi pomalou procházku lesem, při níž dostanou za „úkol“ zapojit svou pozornost a navázat tak mnohem bližší kontakt s okolní přírodou. Průvodce je například vyzve, aby se zaměřili na vše, co se pohybuje. I když je bezvětří a zdánlivě se v lese nic neděje, po chvilce zjistíte, co všechno se kolem odehrává. Proudění vzduchu si pohrává s větvičkami a lístky na stromech, mezi nimiž poletují pavučinky. Další pozvánky prohlubují spojení s živým lesem, který poskytuje nespočet různých symbolů a obrazů, a napojení na vlastní prožívání. Může to být třeba hledání přírodnin v barvách, které nás oslovují, nebo napojení se na stromy. Celý program je zakončený čajovým obřadem spojeným s lehkým občerstvením a postupným návratem do běžné reality. „Lesní terapie nám dává možnost, kterou v běžném životě nezažíváme. Možnost pobýt nerušeně sami se sebou a zažít tak nefalšované “bezčasí”. To může přinést různé inspirace nebo osobní výzvy, se kterými každý pracuje podle svého,“ říká průvodce Aleš.

Lesní antibiotika

Většinu svého života prožíváme uvnitř, mezi čtyřmi zdmi. „Odtrhli jsme se od přírody a ruku v ruce s tím přišly sociální nemoci, které mnozí z nás považují za normální. Když špatně spíme, automaticky si vezmeme tabletu na spaní. Právě lesní terapie je jednou z cest, jak najít ztracené pouto k přírodě a navrátit si tak psychické a fyzické zdraví. Proto Japonci nemluví o lesní terapii, ale přímo o lesní medicíně,“ uvádí Aleš. Už samotný pobyt v lese je pro lidský organizmus přínosný. Stromy uvolňují na ochranu před škodlivými mikroorganismy rostlinná antibiotika fytoncidy. Ta na člověka působí jako rostlinné léčivo podporující tvorbu obranných bílých krvinek, takzvaných „přirozených zabijáků“, kteří napadají a ničí buňky nakažené virem. Pozitivní vliv lesní terapie dokládají roky vědeckých výzkumů, jejichž výsledky shrnul japonský vědec Miyazaki Yoshifumi v knize Shinrin-yoku: Lesní terapie pro zdraví a relaxaci. Jednoduše řečeno, je prokázáno, že pobyt v lese přináší celkovou pohodu duše i těla. Mezi konkrétní benefity, které se dají přesně popsat a změřit, patří:

• Úprava krevního tlaku, a to po pouhých 15 minutách terapie;
• Zklidnění srdečního tepu;
• Zlepšení kvality spánku;
• Stabilizace hladiny glukózy v krvi;
• Snížení hladiny stresového hormonu kortizolu;
• Zlepšení pozornosti u dětí s ADHD;
• Snadnější zotavování po operacích nebo nemoci
• Lepší průběh těhotenství a další

Nový zážitek pro pracovní týmy

Lesní terapie je nabídkou pro jednotlivce, ale také alternativou ke klasickým teambuildingům pro pracovní týmy. Lidé spolu soupeří v práci, honí termíny a pak se předhánějí i na „stmelovacích“ akcích. „Je paradoxní, že zaměstnanci firem využívají k odreagování zase adrenalinové aktivity. Ale je to vlastně logické. Spousta lidí to tak chce, protože jsou na přísunu adrenalinu fyzicky závislí. Ani si neuvědomují, že jejich tělo je samo nutí vyhledávat extrémní zážitky,“ říká Aleš Pokorný. Během lesní terapie se člověk odpojí od běžné reality a zároveň zapojí tu část nervové soustavy, která souvisí s modem hluboké relaxace a odpočinku. A může si užít i spoustu zábavy, která je založena nejen na „zážitcích“, ale i „prožitcích“. Přechod z kanceláře do klidného přírodního prostředí lesa otevírá také možnost dívat se na věci z jiného úhlu pohledu. Je to prostor pro nacházení nových cest v osobní i pracovní rovině a rozvíjení vzájemné interakce. „Moje heslo pro týmové akce je ,Relax místo adrenalinu’,“ uzavírá Aleš.

Aleš Pokorný

V roce 2015 vyměnil stresující manažerskou pozici za práci konzultanta a kouče na volné noze. Zájem o vliv biofilie (vrozená potřeba člověka být v kontaktu s přírodou) na lidské zdraví a celkovou pohodu ho dovedl až k Shinrin-Yoku a také k organizaci Association of Nature and Forest Therapy Guides and Programs, kde absolvoval šestiměsíční intenzivní výcvik se supervizí, a stal se tak prvním certifikovaným průvodcem lesní terapie v České republice. Nově se stal v téže organizaci trenérem a má na starosti výcvik průvodců Lesní terapie z celého světa. Aleš říká: „Snažím se o naplnění snu, že lidé změní poměr času, který tráví uvnitř a venku. A že budou přírodu vnímat jako parťáka, který jim pomáhá, a budou se o ni starat se stejnou láskou, jakou dává ona jim“.

Praktické informace k lesní terapii:

• Lesní Terapie trvá zpravidla 3 hodiny a účastníci během ní ujdou maximálně 2 km.
• Během lesní terapie se nepoužívají mobilní telefony ani jiná elektronická zařízení.
• Celá terapie se odehrává v přírodě, proto je třeba se obléci přiměřeně počasí.

Claim: „Shinrin“ znamená v japonštině les, „yoku“ má mnoho významů, z nichž v tomto kontextu nejlépe sedí „koupel“ ve smyslu ponoření se do atmosféry lesa a vnímání všemi smysly. „Shinrin-Yoku“ tak můžeme přeložit jako „koupel v atmosféře lesa”.